Spolek Lidumil

Vzájemně se podporující spolek Lidumil v Komárově vznikl z popudu členů jiného komárovského spolku, a to Občansko-dělnické besedy v Komárově. Pracující v Komárově a okolí byli především zaměstnáni v komárovských železárnách. Práce v tomto odvětví rodícího se průmyslu přinášela mnohá zdravotní rizika, a proto se někteří členové spolku rozhodli založit nový vzájemně se podporující spolek, který by členům vypomohl v případě úrazu nebo nemoci a také případné smrti. Konkrétně předseda Občanské besedy v Komárově Florián Hasman, zámečník a obchodník v Komárově dal bezprostřední podnět ke vzniku nového spolku. Pak se také stal jeho předsedou. Chtěl především zlepšit sociální podmínky dělníků. Navrhl založit spolek, do kterého by jeho členové pravidelně přispívali malým obnosem a pokud by se dostali do finanční tísně zaviněné nemocí, úrazem nebo živelnou pohromou, spolek by jim vyplácel podporu a penzisté by měli nárok na provize. Rozdíl mezi Lidumilem a bratrskou pokladnou spočíval v tom, že Lidumil byl otevřený i pro řemeslníky a živnostníky z okolí, kdežto pokladny sloužily výhradně dělníkům železáren. Navržené stanovy spolku Lidumil schválila valná hromada spolku Občansko-dělnická beseda a zaslali je na místodržitelství ke schválení v létě roku 1882. Ke schválení došlo 10. srpna 1882 pod čj. 50714. Ve stanovách spolku byl zakotven jeho účel – hmotná i duševní podpora členů v nouzi. Valná hromada také zvolila členy prozatímního výboru spolku, který měl připravit vše potřebné pro fungování spolku. Řádný výbor byl zvolen až o půl roku později na valné hromadě 7. ledna 1883, které se zúčastnilo 35 členů. Předsedou byl zvolen Florián Hasman, jak jsem se již zmínila. Funkci pokladníka zastával František Cajthaml. Ve výboru zasedali další členové: Václav Hasman, Josef Mraček, František Bach, František Vítek, František Merhout, Antonín Vokurka, Antonín Ulman, Antonín Ernest a Josef Ungrok. Členové se scházeli v hostinci U Müllera v čp. 62 v Komárově.

Pokračovat ve čtení „Spolek Lidumil“

Spolek Občansko-dělnická beseda

Spolek Občansko-dělnická beseda v Komárově byl založen v roce 1870 z iniciativy komárovských dělníků a řemeslníků, zakládajícím členem byl i jeden rolník. První schůze se konala 2. září 1870. Předsedou byl zvolen Josef Kratochvíl, místopředsedou Florián Hasman, pokladníkem František Hošek a jednatelem Josef Konečný. Spolek již od počátku disponoval jednadvaceti knihami (převážně romány), které získal darem od svých členů. Zpočátku se spolek scházel u svých členů doma. Hned 16. října v něděli spolek uspořádal taneční besedu. K účasti pozvali i komárovský zpěvácký spolek Ozvěna, se kterým členové úzce spolupracovali a mnozí členové besedy byli zároveň členy zpěváckého spolku. Výnos z této akce zajistil spolku finanční prostředky na nákup dalších knih. Dalším zdrojem příjmů pro spolek byly členské příspěvky, které byly vybírány měsíčně a platili je všichni členové spolku. Již v prosinci roku 1870 otevírají knihovnu pro své členy a to v pronajaté místnosti hostince Jakuba Pilce, který jim zpočátku prominul placení nájmu. Spolek tedy začal vyvíjet svou činnost, předplatil časopisy pro své členy, pořádají zábavy a přednášky. Ty jim mají přinést finanční prostředky pro další nákup knih a časopisů. Spolkový výbor se scházel jednou za dva měsíce a řešil administrativu spolku a rozhodoval, které knihy budou zakoupeny a které časopisy se předplatí.

Pokračovat ve čtení „Spolek Občansko-dělnická beseda“

Z archivu obce

Vývoj obce Komárov v letech 1850 – 1945

Obec Komárov, jedno z nejstarších průmyslových sídel v Čechách, leží na soutoku Červeného a Dobrotivského potoka v mělkém údolí, zhruba 5 kilometrů od Hořovic, v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Katastrální výměra obce činila v době činnosti obecního úřadu zhruba 360 hektarů. Součástí Komárova byla od roku 1850 až do roku 1926, kdy se osamostatnila, také osada Kleštěnice (viz Zákoník zemský č. 9/1927).

Podle starší literatury pocházejí první zmínky o tvrzi Komárově údajně z 12. století, z doby panování Vladislava II., kdy byl jejím majitelem vladyka jakýsi Diva. Ovšem první spolehlivá historická zmínka se datuje až k roku 1263, kdy se připomíná Bohuslav z Komárova. Na komárovském panství se vystřídalo postupně několik majitelů, z nichž nejdéle Komárov drželi Pešíkové zKomárova, jejichž předek Bohuslav obec pravděpodobně založil. Pešíkové při Červeném potoce na malé vyvýšenině postavili hrádek, objevující se však v pramenech až roku 1543. Pešíkové drželi Komárov do roku 1602, kdy jej prodali Ottům z Losu. Těm byl veškerý majetek zkonfiskován za účast ve stavovském povstání (1618). Roku 1628 Komárov koupila Marie Eusebie z Martinic a natrvalo jej připojila k hořovickému panství. Od 17. století Komárov vlastnili páni z Vrbna.

Pokračovat ve čtení „Z archivu obce“